Já poběžím za láskou
Já poběžím za láskou
Januš Adamus
Jsi kamínkem na cestě z oblázků,
k Tobě já tiše, dojdu si pro lásku.
Tak pojď, půjdem se spolu toulat zámeckou zahradou,
já stanu se Tvojí vílou či pohádkovou princeznou.
Pro lásku Tvou můj milý, já poběžím i bosa,
nebudu vnímat, že studí mně rosa.
Poběžím cestičkou z ostrého kamení,
doběhnu až tam, kde láska Tvá pramení.
Cesta k srdci Tvému, ta nebyla lehká,
láska to je přec věc, převelice křehká.
Budu si ji střežit, jak oko v hlavě,
neb o lásku lze přijit snadno a hravě.
Uvidíš, jak nádherný mám ve svých očích jas,
tak pojď, nastal již naší lásky čas.
Svou lásku spolu do zvýšin zvedneme,
s něhou až ke hvězdám, oba vzlétneme.
Chci, ať lásku naší nikdo nenaruší,
že já miluji Tě, někdo ví, jiný tuší.
Každý může, jak chce hodnotit mé city,
mně úplně stačí, že pro mě lásko má, jsi tady Ty.
