Nejistota, je ta tam.
14. 11. 2012
Nejistota, je ta tam.
Januš Adamus
V hloubi mého nitra, má nejistota kořeny,
život můj, mám stále ještě divoký a zmatený.
Ještě nedávno, já vdaná jsem byla,
dnes již nelituji, že jsem rozvedená.
Léta jsem já žila ve lžích, nedůvěře, zmatku,
nedá se to v okamžiku, dát vše do pořádku.
Chvíli ještě potrvá, než naleznu svůj klid,
Tebe moje velká lásko, si nedám nikým vzít.
Vše zahojí čas, tak nějak se to říká,
člověk, co moc zkusil, jen pomalu si zvyká.
Slib, co jsme si dali, že budeme stále spolu,
mě na nohy zase staví, já neklesám již dolů.
