Vzpomínáš, lásko má?
Vzpomínáš, lásko má?
Januš Adamus
Ještě pár dnů schází a konec roku je tu,
vzpomínáš, lásko má, na vše to krásné,
na procházky, na naše duše a ruce spletené,
na posezení u čaje a kávy, či něžné chvíle,
pohledy do očí, jak slastné byly to chvíle.
Láska je tak nádherná a slastná,
když člověk miluje a milován je,
srdce a duše jsou čisté a tak nádherné
a oči nám oběma štěstím tak jasně zářily,
jak onen třpyt hvězd z půlnočního nebe.
Dala jsi mi, lásko vše co k lásce patří
a já Ti za tu krásu ze srdce děkuji,
věz, že i já Tě lásko má, velice miluji,
že miluji vše to krásné, co v Tobě má lásko je.
Život mně mnohému naučil a mnohé i bolelo,
leč láska Tvá vyléčila všechny bolestí a šrámy,
věz, že jsi, lásko má nádhernou ženou,
jsi mým životním světlem, jsi mou královnou.
Láska léčí a mnohdy uzdravuje,
proto ji člověk chrání v srdci svém
a v duši nejen hýčká, ale neustále opatruje.
Co více si můžeme oba lásko do Nového roku přát,
snad pořád to samé, miluji Tě, mám Tě stále rád.
